Památník se nachází v objektu bývalého městského krematoria, které bylo postaveno v letech 1923 – 1924. Stavba se najete v areálu městského hřbitova v ulici Pod Koňským vrchem č.p. 1433. Budova je od roku 1987 prohlášena za nemovitou kulturní památku. 

Budova byla postavena Ing. Antonem Switilem a stavitelem Adolfem Pickenhanem, podle plánů vídeňského architekta Augusta Kirsteina. Objektu je v půdorysné dispozici přisuzována podobnost se stavbou brémského krematoria podle návrhu architekta H. W. Behrense. Pro vnější formu krematoria byla Ing. Switilem zvolena tradiční předloha, klasicistní chrám. Stavba je dokladem období české individualistické moderny. 

Hlavní část objektu tvoří čtvercová obřadní síň s prodlouženou půlkruhově zakončenou apsidou a s přiléhajícími místnostmi po stranách. Síň je zastřešena kopulí. V průčelí stojí na nárožích dva mohutné kanelované pylony - komíny, které jsou završeny válci s reliéfní výzdobou, kterou tvoří smuteční průvod nahých postav spojených v jeden řetěz - symbol jednoty a rovnosti ve smrti. Mezi pilíři je nástupní prostor se čtyřmi kanelovanými sloupy s hladkými hlavicemi, které nesou zastřešení sedlovou střechou s trojúhelným nástavcem a nápisem PAX. 

Nástupní plocha se schodištěm je omezena zídkami po obou stranách. Objekt je umístěn v mírném svahu, kaskádovitě se k němu přimyká bazén s dominujícím reliéfem, v němž uprostřed sedí se zkříženýma nohama hermafrodit znázorňující dokonalost. Kolem jeho těla vyzařují sluneční paprsky a obracejí se k němu ženské a mužské postavy. Reliéf má dle dobových dokumentů symbolizovat věčnost, k níž se z obou stran ubírají osoby obojího pohlaví a různého věku. 

Městské krematorium sloužilo svému účelu plných 50 let, tedy od roku 1924, do roku 1974, kdy byl provoz zastaven.  Později byla budov několikrát opravována. V 90. letech minulého století bylo rozhodnuto o vytvořené Mezinárodního památníku obětem II. světové války. V roce 1998 se za účasti množství zástupců zahraničních ambasád uskutečnilo slavnostní otevření památníku. Jeho součástí byla také Expozice II. světová válka na Mostecku. Nedlouho poté však začaly problémy se vzlínající spodní vodou. Nejdříve musela být odstraněna část expozice v suterénu, která byla věnována letecké válce. Později problémy s vlhkostí repliky patek philippe donutily správce, kterým tehdy bylo Oblastní muzeum v Mostě nejdříve objekt pro veřejnost zcela uzavřít, v dalších letech pak občas jen chvílemi a na telefonické zavolání otevřít. 

O provozování expozice po celá léta usiloval Severočeský letecký archiv Most, spolek badatelů a zájemců o studium dějin II. světové války v regionu. 

V roce 2013 došlo k dohodě, mezi vedením města a spolkem o znovuvytvoření expozice a pokračování myšlenky Mezinárodního památníku obětem II. světové války, v kterém se má kromě expozice nacházet také dohledávací centrum a databanka. 

K slavnostnímu otevření znovu vytvořené expozice došlo 12. května 2014, tedy 70 let od prvního velkého náletu spojeneckých bombardérů na chemický závod v Záluží.  

Na vybudování památníku přispěli také váleční veteráni z Nizozemí, Ruska a Itálie. Památník má za cíl připomínat tisíce obětí války mnoha národností a desítky tisíc lidí, kteří prošli zdejšími zajateckými a pracovními lágry.